|
|
České země a oblast dnešního Rumunska na přelomu 16. a 17. století
Chalupová, Helena ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá jedním ze specifik dějin českých zemí v raném novověku - konflikty mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na měnící se vztahy mezi českými zeměmi za vlády císaře Rudolfa II. a zeměmi, která v obdobích turecké expanze do Evropy představovala jakousi bariéru mezi habsburskou a osmanskou říší a z jejichž spojení v moderní době vzniklo Rumunsko, tedy Sedmihradsko, Valašsko a Moldavsko. Téma výzkumu je zúženo na období tzv. dlouhé turecké války (1591- 1606) a následného období do roku 1613 (smrt sedmihradských knížat, Zikmunda Báthoryho a Gabriela Báthoryho). Rok 1613 je tak vnímán jako konečný mezník. Práce skládá ze tří částí: 1) Stručný teoretický úvod. 2) V druhé části je zachycen vývoj vztahů v oblasti politických a kulturních vztahů mezi Habsburky a panovníky výše uvedených zemí. 3) Interpretace tzv. druhého života těchto historických událostí v rumunské a české historiografii v kultuře obou těchto národů. Klíčová slova Sedmihradsko; Valašsko; Moldavsko; české země; raný novověk; dlouhá turecká válka Zikmund Báthory; Michal Chrabrý
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Reformace v Sedmihradsku a její ohlasy v rumunském prostředí
Plíšková, Dora ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Lutherská větev reformace do Sedmihradska pronikala v šestnáctém století prostřednictvím saského obyvatelstva, kalvínská prostřednictím maďarského. V roce 1566 bylo v Sedmihradsku založeno tzv. rumunské kalvinistické biskupství, jehož cílem bylo šířit reformovanou víru mezi místní rumunské obyvatelstvo, a to dosažením vysluhování mší v rumunštině (místo církevní slovanštiny), podporou tisku rumunskojazyčných náboženských knih, zvyšováním vzdělanostní úrovně kněží a administrativní reorganizací církve. Po období vlády knížat z rodu Báthoryů se reformace v Sedmihradsku opět prosazuje zhruba od třicátých let sedmnáctého století, v letech čtyřicátých získává pod vedením kalvinistického superintendenta Istvána Gelejiho Katony značně netolerantní charakter. Metropolita sedmihradské pravoslavné církve musí před svým zvolením podepsat body tzv. kalvinizačního programu. Z doktrinárního hlediska však reformace, jejíž šíření mezi sedmihradskými Rumuny definitivně končí se vznikem řeckokatolické církve (r. 1700), nezanechala v rumunském prostředí žádné stopy kromě prosazení rumunštiny jako liturgického jazyka - to se v Sedmihradsku podařilo zhruba s náskokem půldruhého století oproti Valašsku a Moldavsku. Pozoruhodné je soužití reformované a pravoslavné dogmatiky v rumunských dílech připisovaných vlivu...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Dizertační práce přináší analýzu diskurzu transylvánské regionální identity v rumunských novinách v letech 1989 až 2014, představujícího opozici k hegemonickému politickému a společenskému diskurzu propagujícímu nacionalismus. Poukazuje při tom na mezietnickou toleranci jako klíčový princip, kterým se regionální diskurz od centralistického diskurzu odlišoval. Skutečnost, že historické národy Transylvánie byly regionálním diskurzem chápány jako nositelé regionální identity v oblastech každodenního i politického života, nejen potvrdila transetnickou inkluzivitu tohoto konstruktu, ale stala se i jeho diverzifikačním faktorem. Kromě tolerance a akceptace multietnicity se regionální diskurz ve zkoumaných médiích dále opíral především o myšlenky esenciálního demokratického charakteru regionu, jeho kulturních, sociálních nebo ekonomických specifik, jakožto i úvah o možné regionální autonomii. Tyto narativy, ať už více abstraktní či pragmaticky orientované, představovaly obsah diskurzivně konstruované regionální identity, zprostředkovávaly její sdílení různými etnickými skupinami a definovaly Transylvánii v dobovém kontextu v rámci Rumunska jako celku. Vnitřní tematické složení diskurzu transylvánské regionální identity nebylo v průběhu zkoumaného období zcela konstatní, jeho podoba v analyzovaných...
|
|
|
Komparace postavení současné maďarské menšiny ve Vojvodině a v Transylvánii
Hanušová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se s použitím komparativní metody zabývá postavením maďarské menšiny v srbské Vojvodině a v rumunské Transylvánii. Maďaři v Srbsku i v Rumunsku tvoří velmi početnou národnostní menšinu a stali se neoddělitelnou součástí tamní kultury a společnosti. Úroveň menšinových práv Maďarů v hostitelských státech je srovnávána ve čtyřech oblastech: v legislativě, v politickém zastoupení a institucionalizaci menšiny, v možnostech vzdělávání v mateřském jazyce a v oblasti maďarských menšinových médií. Kromě krátkého nastínění historického kontextu se práce soustředí výhradně na časové období po pádu komunistických režimů v obou státech až po současnost. Právě v těchto letech došlo k největším posunům v oblasti menšinových práv. Na problematiku všech zkoumaných oblastí je aplikován koncept etnického paralelismu zabývající se organizací a reprodukcí menšinového světa uvnitř většinové společnosti. S tím souvisí i další použitý přístup, tzv. přístup etno- jazykové vitality, který se zabývá podmínkami pro zachování menšinových jazyků ve většinové společnosti. U všech zkoumaných témat je brán zvláštní zřetel i na vliv maďarské vlády pod vedením premiéra Viktora Orbána na život Maďarů v zahraničí, který v posledních letech výrazně vzrostl.
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Reformace v Sedmihradsku a její ohlasy v rumunském prostředí
Plíšková, Dora ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Lutherská větev reformace do Sedmihradska pronikala v šestnáctém století prostřednictvím saského obyvatelstva, kalvínská prostřednictím maďarského. V roce 1566 bylo v Sedmihradsku založeno tzv. rumunské kalvinistické biskupství, jehož cílem bylo šířit reformovanou víru mezi místní rumunské obyvatelstvo, a to dosažením vysluhování mší v rumunštině (místo církevní slovanštiny), podporou tisku rumunskojazyčných náboženských knih, zvyšováním vzdělanostní úrovně kněží a administrativní reorganizací církve. Po období vlády knížat z rodu Báthoryů se reformace v Sedmihradsku opět prosazuje zhruba od třicátých let sedmnáctého století, v letech čtyřicátých získává pod vedením kalvinistického superintendenta Istvána Gelejiho Katony značně netolerantní charakter. Metropolita sedmihradské pravoslavné církve musí před svým zvolením podepsat body tzv. kalvinizačního programu. Z doktrinárního hlediska však reformace, jejíž šíření mezi sedmihradskými Rumuny definitivně končí se vznikem řeckokatolické církve (r. 1700), nezanechala v rumunském prostředí žádné stopy kromě prosazení rumunštiny jako liturgického jazyka - to se v Sedmihradsku podařilo zhruba s náskokem půldruhého století oproti Valašsku a Moldavsku. Pozoruhodné je soužití reformované a pravoslavné dogmatiky v rumunských dílech připisovaných vlivu...
|
host ::
RSS.